Dnes jsme vstali (dřív než rodiče [ samozřejmě ]) a Šíma šel požádat o televizi. Máma mu ji dovolila na dobu než se vzbudí ( z čehož se vyklubalo to, že nás na televizi nechala dívat, dokud se vzbudila Zuzka). pak jsme se nasnídali, a připravili na pochod skorosmrti (který se konal na hoře Lomba do Cavaleiru). převýšení bylo šílené, pořád stoupalo a klesalo. Táta říkal, že TOHLE Máma chtěla jít s KUFRY, a náš nejtěžší kufr má váhu 19,2 kilo, batoh který jsme s sebou nesli měl jen cca 2,5 kilo . dorazili jsme do Ribeira Quente, tam jsme si dali oběd (při kterém jsme se domlouvali jestli pojedeme zpátky autobusem, nebo ne (nakonec ne, ukázalo se, že to bylo to nejlepší možné řešení). jak jsme šli zpátky, tak se nám šlo lépe. dorazili jsme na ubytování v Povoaçãu, kde jsme šli na zmrzlinu za odměnu a na moře nám už bohužel čas nevyšel. dorazili jsme domů, kde jsme se všichni šli nejprve umýt a pak jsem šel psát blog. konec
Krasa!!
Nádherná príroda, určitē stálo to za prošmejdēní. Také by se mi tam líbilo.