Trilho: PRC8TER
Dnes jsme vstali, celkem ve spěchu jsme se nasnídali a jeli jsme na track. Já jsem byl nevyspaný a Zuzka s tátou taky nebyli vyspaní. Jakmile jsme dorazili, tak jsme vystoupili z auta a šli, po krátké chvíli jsme Já a Šíma šli trochu napřed, a potom jsme se ohlíželi a čekali, než táta s mámou a Zuzkou dojdou nám na dohled. Po tracku jsme odjeli domů na oběd, který se skládal z kukuřice a jako zákusek jsme měli jahodovou zmrzlinu. Po obědě jsme jeli na pláž jménem Angra do Heroismo. Jakmile jsme dorazili na pláž, tak jsme si šli zaplavat, ale moc dlouho nám to nevydrželo, kvůli karavelám a obyčejným medúzám. Když jsme nemohli plavat, tak jsme alespoň mohli stavět hrad z písku, postavili jsme ho podle hradu jménem São Joao Baptista (Svatý Jan křtitel). Všichni si myslíme, že se nám hrad povedl, na trůn jsme dosadili, za pomocí dvou plastových flašek, medúzu jako krále/královnu. Když jsme se vrátili, už byl čas na večeři. K večeři jsme měli hranolky (ve skutečnosti čtvrtky opečených brambor – poznámka editora), a jako dezert jsme si dali meloun. Teď tady píšu, poslouchám tady řeči o marshmallow fluffu a za chvíli půjdeme spát. Posloucháme Buřňáky Šedé a tátu, jak se čertí, kvůli Buřňákům. Konec zápisku.
Cestou 
necestou (vážně – tohle je zídka) 
Zuzančiny experimenty s fotoaparátem byly úspěšné 
nebo ještě úspěšnější
Vypadá to jako stařičká asfaltka, ale je to lávová cesta 
Prý hřebíčkohlavičkovník, já bych řekl šroubovník … 
Studánka pro psy, co doprovázejí volský povoz 
Je tu odnepaměti, označená, jen není čistá 
Všude roste máta 
a ze skal na vás pořád něco kouká. 
Ale jako celek je krajina úpravná 
Asi jako když si velikánské dítě kreslí čtvercovou síť od ruky 
Kamenné domečky jsou prudce fotogenické 
I když slouží víc krávám než lidem 
Vodoměr v nezámrzné hloubce… 
Sao Joao Baptista 
Věrná replika pevnosti s medúzou na trůně 
Hrdí stavitelé 
Letecký pohled 
A poslední úpravy 
Než se medúza stala vládcem pevnosti, asi jí bylo líp 
Caravela portuguesa 
Dlouhé výhonky sice visí ze všech stromů, ale fotí se dost špatně
Konečně jsem dohnala zpoždění (kdyby nepřijel tatínek, nedohnala bych ho nikdy). Moc vás zdravíme a jako suvenýr chceme čaj(ovou zmrzlinu, ale to je asi bez šance), marshmellow fluff, bouřňáka šedého, abychom ho mohli zastřelit u Prahy a dohnat tak Olomouc. A taky chceme konečně ty fotky větrníku. Klidně místo těch fotek, na kterých se Merlin cpe gekony, kraby a podobnými fujtajbly.
Ale teď vážně, vaše zápisky nás moc baví a jsou velmi poučné. A když zafouká vítr, připadám si skoro jako u moře 🙂